- - -
- - Myslivna Pod Kohoutem
- O Myslivně Fotogalerie Ceník Kontakty -
 

Myslivna Pod Kohoutem

Pohoda lesního ticha
 

Myslivna Pod Kohoutem

Foto © HARPUNA, 2008

Rekreační chalupa Myslivna Pod Kohoutem se nachází v nadmořské výšce 773 m n.m. Je situována v chráněném sedle mezi Kohoutem a Vysokým kamenem ve Slepičích horách, v trojúhelníku mezi obcemi Besednice, Klení a Benešov nad Černou. Chalupa je vhodná především pro klienty, kteří mají rádi přírodu, lesy a hlavně klidnou dovolenou. Umístění je ideální k návštěvě četných kulturních památek v blízkém okolí - Český Krumlov, Nové Hrady, Třeboň, České Budějovice a další, vesměs v okruhu 30 km. Lipenská přehrada je vzdálena necelých 50 km.

Stáhněte si letáček ve formátu PDF PDF

Vybavení - celkový počet lůžek: 22

PŘÍZEMÍ - počet lůžek: 7

  • kuchyně s plným vybavením (kuchyňská linka, lednice, elektrický sporák,
    mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice)
  • jídelna
  • společenská místnost (kachlová kamna, TV)
  • 2 ložnice (2 lůžka, kachlová kamna)
  • 1 ložnice (3 lůžka, kachlová kamna)
  • koupelna s vanou
  • 2 WC

PODKROVÍ - počet lůžek: 15

  • 1 ložnice (7 lůžek a možnost 2 přistýlek)
  • 1 ložnice (4 lůžka)
  • 1 ložnice (2 lůžka)
  • koupelna s vanou
  • 2 WC
  • kuchyně s jídelnou

V samostatné budově je velká společenská místnost s krbem
- ideální pro menší svatby, oslavy a podnikové akce

  • parkování v objektu
  • domácí mazlíčci za poplatek
  • velká oplocená zahrada se zahradním posezením
  • kryté ohniště s možností grilování
  • pískoviště pro děti
  • zapuštěný bazén
  • pingpongový stůl

Okolí

  • krásná 360° vyhlídka do krajiny z vrcholu Kohouta (1 km pěšky)
  • možnost stravování v obci Besednice nebo v Benešově n. Černou (5 km)
  • koupaliště v obci Besednice (5 km)
  • půjčovna čtyřkolek u Trhových Svinů
  • možnost blízkého lyžování - Kozí pláně - (asi 20 km nedaleko Kaplice)
  • možnost vzdálenějšího lyžování - areál Kramolín - (asi 40 km u Lipna)

 

Myslivna Pod Kohoutem

Foto © HARPUNA, 2008

Historie

Dle nejstarších písemných záznamů byly Slepičí hory jako polesí ve vlastnictví pánů z Rožmberka. Po smrti Petra Voka v roce 1611 je Rožmberkové přepustili pánům ze Švamberka, kteří se však z majetku dlouho neradovali. Jelikož byl Petr ze Švamberka jedním z vůdčích duchů povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu II. a odboj podporoval nejen slovy, ale i činy (např. vydržoval vlastní ozbrojené vojsko), byl po potlačení vzpoury českých pánů celý kraj velice zpustošen císařskými vojsky.

Dne 6. února roku 1620 propůjčil darovací listinou císař Ferdinand II. panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice se všemi poddanými, městysi, vesnicemi, dvory, ovčíny, mlýny, lesy, potoky a vodními toky svému vojevůdci Karlu Bonaventurovi Longuevall hraběti de Buquoy, jako ocenění velkých zásluh o císaře a říši. Hrabě Karel Bonaventura zemřel záhy – dne 10. července 1620 po těžkém zranění u Nových Zámků a jeho vdova Maria Magdaléna se svým synem Karlem Albertem převzala majetek, když je císař Ferdinand II. o rok později uznal jako právovplatné dědice všech darovaných statků. Ty tak zůstaly po tři sta let v držení rodu de Buquoy. Lesní hospodářství bylo později rozděleno na tři velké lesní komplexy - Horní hvozd (Novohradské hory od Nových Hradů k Pohoří na Šumavě až k Přibrání - celkem 8000 ha), Dolní hvozd (na severovýchodě Nových Hradů - 3500 ha) a konečně Střední hvozd, kam spadalo právě polesí Slepičích hor - celkem 1640 ha).

Osamostatnění Československého státu v roce 1918 se v celé této oblasti projevilo velmi negativně náhlým zpřetrháním obchodních a sociálních vazeb – území, které se po staletí nacházelo na vnitrozemských obchodních cestách, se takřka přes noc ocitlo vyvrženo na samých hranicích. Hospodářský rozvoj se zastavil a následoval prudký úpadek. Zdejší nezaměstnanost byla značná.
Jako kuriozita z této doby stojí za zmínku, že ještě v třicátých letech minulého století panoval v obecném povědomí místních obyvatel názor, že vrch Kohout je geografickým středem Evropy – patrně na základě zkomoleného faktu, kdy byl zakreslen jako trigonometrický bod do map již v roce 1825.

V roce 1932 odkoupily polesí okolo vrchu Kohout od buquoyského novohradského panství obce Trhové Sviny a Besednice. Tento prodej byl jedním z nucených důsledků prvorepublikové pozemkové reformy. Polesí mělo rozlohu 482 ha a náležela k němu myslivna a dřevařské domky v Popelicích a hájovna na Budech. Správa takto nabytého polesí byla vedena na Městském úřadě v Trhových Svinech. Slavnost na stvrzení této koupě se konala 31. května 1936 na Kohoutě i v obou obcích. Právě tehdy byl odhalen na vrcholu Kohout nápis vytesaný do skály, připomínající koupi z roku 1932.
Během 2. světové války připadlo celé polesí Slepičích hor říši. Po roce 1945 sice město Trhové Sviny na nějaký čas znovu získalo přístup ke svým lesům, avšak s nástupem komunismu o tento majetek opět na čtyři desetiletí přišlo.

Od roku 1991 je polesí Slepičích hor ve správě společnosti Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o.

zpracováno dle podkladů L. Stráského, F. Slípky a dobových pramenů


Geocaching

  • pro majitele outdoorových GPS či příznizvce geocachingu je lokalita pravým rájem. Nedaleko objektu se nachází geocache Slepice a v širším okolí pak desítky dalších schránek, většinou umístěných na zajímavých místech přírodního, kulturního či jinak pozoruhodného významu.

Seznam GC 1Seznam GC 2Seznam GC 3

Mapa

 

 

PŘÍRODNÍ PARK
SOBĚNOVSKÁ VRCHOVINA

Soběnovská vrchovina

Pohled na Slepičí hory
Foto © Calla, 2008

Přírodní park Soběnovská vrchovina (lidově Slepičí hory) byl vyhlášen v roce 1995 a je rozlohou nevelký, avšak velmi půvabný horský útvar jižně od Českých Budějovic. Tvoří samostatné předhůří nedalekých Novohradských hor, ležících na hranici mezi jižními Čechami a rakouským Waldviertlem. Nejvyšším vrcholem je Kohout (870 m.n.m), Vysoký kámen - zvaný Slepice (865 m.n.m.) a Besednická hora (753 m.n.m).

Klení - kostel

Kostel v Klení
Foto © Mgr. Zdeněk Kubeš, 2007

Krajinný ráz se vyznačuje významnými přírodními a estetickými hodnotami – rozsáhlými lesy se zbytky přirozených smrkových, borových a bukových porostů, suťovými a skalními útvary, kaňonovitým údolím říčky Černá s vodními díly z meziválečného období a se zbytky unikátních květnatých luk.
Osady na tomto území patří k nejstarším v jižních Čechách. Nachází se zde četné pozůstatky keltského osídlení.

Sokolčí

Sokolčí
Foto © Petr Hnilička

Zádumčivá, poloobydlená krajina na severním úbočí, reprezentovaná samotami, přechází pozvolna do sluncem prozářené polední strany a svými provoněnými lesy a lukami přímo láká k nespočetným toulkám a vycházkám, na než pak člověk ještě dlouho vzpomíná.


OKOLÍ SOBĚNOVSKÉ VRCHOVINY
SLOVEM A OBRAZEM


Janovec metlatý

Janovec metlatý
Foto © HARPUNA, 2008


DALŠÍ DOPLŇKOVÉ INFORMACE
O REGIONU

Přírodní památka

Fotografie převzata z Wikimedia Commons

Na dalších stránkách Vám v tomto sloupečku alespoň ve zkratce přiblížíme některé živočišné a rostlinné obyvatele přírodního parku Soběnovská vrchovina a význačné nálezy či pozůstatky zaniklých řemesel, které jinde na světě nenajdete. Jsou to Vranka obecná, Otakárek fenyklový, Vstavač kukačka, Hřib smrkový, černé hyalitové sklo a konečně vltavíny.


INFORMACE O GEOCACHINGU

Geocaching

Hledání bylo korunováno úspěchem ;-)
Fotografie převzata z Wikimedia Commons, kde je licencována jako PD


>>> navštivte též Hájenku Besednice <<<

Věříme, že se Vám u nás bude líbit
a že se k nám budete rádi vracet.
Přejeme Vám příjemný pobyt!

-
© 2009–2014 Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o. • webdesign HARPUNA :: graphics & multimedia
-